Dějiny Kapverdských ostrovů

Kapverdské ostrovy rozložené ve velkých plochách východního Atlantiku se staly nezbytným orientačním bodem a zásobovací stanicí flotil v „atlantské epoše“ evropské expanze a budování obchodu mezi Evropou, Afrikou a Amerikou.

V dějinách světa sehrály významnou roli také ty oblasti a státy, které nevynikají na mapách svou velikostí. Jejich poslání se však v některé epoše vývoje ukázalo jako nezastupitelné, nebo dokonce klíčové. To je případ dvou bývalých afrických ostrovních kolonií geopoliticky orientovaných na prostor Atlantského oceánu.

Souostroví v hloubi Guinejského zálivu, ostrov Svatého Tomáše a Princův ostrov, se zapsalo do dějin až v novověku jako významný producent pochutin i tavicí kotel mnoha kultur. V obou zemích vznikly nové národy z koloniální iniciativy a ze splývání převažujícího afrického populačního elementu s evropským.

Dějiny těchto dvou států jsou důkazem africké vitality i mocenských tlaků, které určovaly život malých národů. Věrně ilustrují přírodní, strategickou, mocenskou a politickou determinaci rozvoje afrických komunit. Dobře také odrážejí vzestup Evropy na předscénu dějin a nedávný ústup „starého kontinentu“ z někdejší pozice globálního vládce. V posledním svobodném období nabízí vývoj těchto dvou zemí příklad pro pevninskou Afriku.

Rozšířená a aktualizovaná historie obou zemí odpovídá současnému zvýšenému zájmu světových historiků i českých odborníků o dění v Africe a reflektuje skutečnost, že se Kapverdy i Svatý Tomáš a Princův ostrov staly vyhledávanými turistickými destinacemi.