Hrůza v české literatuře

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec
první komplexní monografií věnovanou
české hrůzostrašné literatuře. Na téměř
pěti stech stránkách mapuje její autor
vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin
české literatury 19. a 20. století i jeho balancování
na pomezí populární a umělecky
náročné tvorby, včetně řady přesahů do
jiných vědních disciplín, například filozofie
či filmové vědy. Předmětem analýzy se
staly klíčové texty tzv. literatury hrůzy – od
obrozeneckých knížek lidového čtení a tzv.
krvavých románů přes vybrané Máchovy,
Erbenovy či Sabinovy texty a avantgardní
prózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala
nebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární
hrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks,
Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík,
Jan Křesadlo aj.) včetně současné literatury
(Miloš Urban).