Máma

Helga dělala vždycky všechno s plným nasazením. Toužila být dobrou manželkou, mámou i babičkou. Podařilo se jí to. Rodině vytvořila bezpečný přístav naplněný láskou a pochopením. A i když syn a dcera jsou už dávno dospělí a mají své rodiny, nic se na tom nezměnilo. Pořád je ochotná pomoct, vyslechnout si každého, poradit. Nečekala za to přehnaný vděk, ale nepočítala ani s chladem a kritikou… Jak to zvládne?

Helgu a Oldu jsem si během psaní velmi oblíbila. Jsou pro mě vzorem. Manželský pár, který ani po desítkách let nezapomíná na lásku. A tak by to přece mělo být. Svět by byl okamžitě krásnější.