Po divné krajině

V těch nejlepších ze svých textů vypráví fantastická literatura příběhy o našem světě, o lidském vědomí a jeho hranicích. Posun za meze přirozeného fikčního světa a konkrétního časoprostoru přitom dovoluje nahlížet jasněji, příměji a z většího nadhledu. Prostřednictvím symbolu, metafory a alegorie se fantastika vztahuje k univerzálním otázkám a problémům našeho světa. Fantastická literatura je však a priori odsouvána na vedlejší kolej jakožto literatura triviální, úniková a nehodná zájmu náročnějšího čtenáře, a získává tak jen málo inspirativní zpětné vazby. Ambicí této studie je proto iniciovat širší diskuzi o fenoménu fantastické literatury a upozornit na problematiku její reflexe.